Texty z roku 2021

Akvarely Jaroslava Svobody v kostele sv. Martina ve zdi

Akvarely nejpestřejších barev, spontánně nanášené na plochu podkladu, jsou vystavené v gotickém kostele sv. Martina ve zdi. Ve středověku se věřilo, že umělec tvoří svá díla jako stvořil svět Bůh. I v Bibli nacházíme podobné alegorie, přirovnávající tvorbu uměleckou s okrašlováním duše. Pokud budeme hledat v Bibli dále, najdeme i sochařská a umělecko-řemeslná přirovnání: "Nemá snad hrnčíř hlínu ve své moci? Ze stejné hroudy může udělat jednu nádobu na ozdobu a druhou na smetí." "My jsme hlína a ty hrnčíř; všichni jsme dílo tvých rukou." Člověk byl stvořen k obrazu Božímu. A zdá se, že stejně jako Bůh tvořil život na počátku věků, alegoricky malíř vytváří své krásné akvarely zcela nenuceně, lehce, přirozeně. Jeho akvarely mi připomněly i akvarely Wenzela Hablika z podmořského akvária v Neapoli z roku 1911. Připomínají korálové útesy a pestrý život rodící se na dně oceánů. Svobodovy akvarely by se mohly interpretovat i jako vizuálně vyjádřené motto tvorby Františka Kupky, že umělec má tvořit stejně logicky jako příroda sama. Výstava v sobě tedy zajímavou formou propojuje duchovní svět, výklad nábožensky kreacionistický, s pohledem vzniklým v 19. století, biologicky evolucionistickým,

Je na rozhodnutí diváka, který světonázor a interpretaci obrazu si zvolí.

Génius Kurta Schwitterse

Kurt Schwitters dokázal vytvořit ze skromných odřezků kartonu krásu. Rozšířil pojem umění a propojoval sféru neuměleckou s uměním. Jeho hravost a vynalézavost mne dodnes naplňuje nadšením a obdivem. Nebyl bohém, daleko více mu vyhovoval občanský život. Doporučuji knihy o jeho "Merzkunst" z pera Isabel Schulz.

Poděkování Nadaci Stanislava Suchardy

Vila Stanislava Suchardy v Bubenči, která je zpřístupněna díky velkorysosti vnučky slavného sochaře, určitě stojí za návštěvu. Byl jsem v ní za podzimního soumraku, když vitráže prosvěcovaly poslední paprsky zapadajícího slunce. Výhled z vily na červánky přes hudební salonek byl skutečně jako z dekadentního obrazu konce 19. století. Psí víno, které zakrývá fasádu vily, bylo zbarvené do červena.

Málokdo dnes ví, že ve vile kdysi visel nad krbem i slavný obraz Edvarda Muncha, který Sucharda zakoupil prozřetelně v době, kdy byl opravdu současný a čerstvý. Dnes je výjimečným a parádním dílem sbírky moderního umění Národní galerie.

Návštěva původních interiérů vily, ze kterých na návštěvníka dýchne punc tradice, stáří, původnosti a krásy, je opravdu luxusním zážitkem.

1911

Rok 1911 byl výjimečný tím, že o dobytí jižního pólu soutěžili Roald Amundsen a Robert Falcon Scott. Zatímco první vyjel na výpravu lépe vybaven a dobytí jižního pólu jako prvnímu se mu podařilo, expedice druhého polárníka tragicky zahynula.

V dějinách umění je rok 1911 výjimečný tím, že vzniklo pozoruhodné ikonické dílo, dóza Krystal od Pavla Janáka, která se inspiruje světem krystalografie. Obraz Františka Kupky Nokturno (1910 - 1911) odkazuje k chladným tónům, až ledovým, svou pozoruhodnou souhrou modrých odstínů. Kupka studoval život na odlehlých planetách, který nebyl zcela neporovnatelný s extrémními podmínkami polárníků, snažících se dobýt ve stejné době jižní pól. Polární expedice tedy mohla Kupkovu imaginaci rovněž inspirovat.

Kresba Františka Kupky "Záhady stavby metra" se stala součástí sbírky pařížského muzea "Musée d'Orsay"

Jedná se o rozměrnou kresbu "Záhady stavby metra" z roku 1905 (tuš a kvaš na papíře, 45 x 74 cm), která pochází z archivů časopisu Illustration, se kterým František Kupka spolupracoval.

Kresba je velmi kvalitní. Zobrazuje stavbu starého pařížského metra (první podzemní dráha byla zprovozněna při příležitosti Světové výstavy v Paříži v roce 1900). Kresba zachycuje desítky, ne-li stovky dělníků v podzemí, kteří kopou zeminu. V popředí stojí postava mistra, který jejich práci pozoruje. Není vyloučeno, že se do ní stylizoval sám malíř, každopádně nám tato postava umožňuje snáze vizuálně "vstoupit" do obrazu. Scéna je v popředí zpestřena polopostavou dělníka, který po žebříku leze do tubusu, jenž je s největší pravděpodobností odvětrávací šachtou. Celé podzemí je na kresbě prosvětleno pouze drobnými žárovkami, které výjevu dodávají mystický nádech. V době okolo přelomu století se Kupka zabýval scientismem, kterým obohacoval Zolův naturalismus. Kupkovo chápání moderní techniky se mísí s romantickými, mystickými představami, které si s sebou přinesl ze střední Evropy, kde pracoval jako spiritistické médium. Žárovky na kovových plátech podzemního tunelu, kterým bude brázdit cestu pracujícího lidu podzemní vlak, proto připomínají osvětlení "tajuplného chrámu techniky". Poetično a tajemno, které v Kupkově díle obohacuje realisticky bravurně kreslířsky zvládnutý výjev industriálního pokroku, je inspirováno literárním dílem Julese Verna. Dílo, zobrazující těžkou manuální práci dělníků v temném podzemí, obsahuje i sociální tematiku. Stísněný prostor, ve kterém dělníci pracují jeden vedle druhého, naznačuje, že se jedná o vykořisťované společenské vrstvy. V tom kresba navazuje na sociálně kritické karikatury, které Kupka v období okolo roku 1900 vytvářel.

Dílo Františka Kupky na výstavě Národní galerie Praha "Buddha zblízka"

Na výstavě Národní galerie "Buddha zblízka" je k vidění dílo Františka Kupky "Duše lotosu".

Kupka v akvarelu z roku 1898 vyobrazil indického prince, který odmítá pozemské slasti (tančící ženy) a dívá se směrem k obřímu leknínu, ze kterého vyrůstá duše bódhisattvy.

Zapadá do období Kupkova hledání duchovní vizuální reality, která se nachází za viditelným světem, a vyústí v abstraktní tvorbě.

Ve výstavě jsou také Kupkovy karikatury budhismu ze satirického časopisu L´Assiette au Beurre, odkazující k eklektickému charakteru japonského náboženství.

Návštěva Betlémské kaple

Návštěva Betlémské kaple, kde se zrodilo mohutné sociální hnutí za obrodu církve.

V interiéru, který je zrekonstruovaný historicky věrně, takže evokuje dobu středověku, jsou k vidění i novodobé krásné nástěnné malby s motivy husitských kázání a válek. Je zde také světnice, kterou obýval sám Mistr Jan Hus. Zajímavostí je, že reformace se rodila nejdříve jako pokus o přetvoření církve a teprve v další fázi došlo k vytvoření zcela svébytného proudu křesťanství. Jak by svět asi dnes vypadal, kdyby ke skutečné reformě uvnitř církve došlo a zachovala si svoji jednotu?

Vizuální dvojznačnost petřínské rozhledny

Když se díváme na petřínskou rozhlednu, máme dvě možnosti vnímání. Buď ji vnímáme realisticky jako malou věžičku a symbol Eiffelovy věže v Paříži, stojící na vrcholku našeho Petřína. Avšak do doby malovaných panoramat konce 19. století mi zapadá lépe druhý, iluzorní způsob vnímání: představme si, že v dálce vidíme pouze špičku Eiffelovy věže, která stojí imaginárně hned za kopcem. Tím se Francie, Paříž i moře snově přiblížilo bezprostředně za kopec a z Prahy se stává zvláštní panoptikum.

Kladu si otázku, zda si architekti petřínské rozhledny vizuální klam, vzbuzující dojem skutečně vysoké Eiffelovy věže za Petřínem, vytvořený svou architekturou, uvědomovali, nebo jestli se jedná o pouhou náhodu.

Díla Michala Pěchoučka vystavena na výstavě Magnus Art

Michal Pěchouček, malíř pracující konceptuálním způsobem, má vystavena svá díla z cyklu "Chodba" ve sbírce Magnus Art v Karlíně.

Zajímavostí je, že se umělec pro své obrazy inspiroval při práci ve zdravotnictví, kde pracoval jako sanitář.

Návštěva muzea českého kubismu

Pravidelné, geometrické linie českého kubismu a krystalické tvary vytváří zajímavý harmonický svět. Potěšme se před Vánoci tajuplnými tvary kubistických skříní či roztomilou variantou Fillova a Čapkova kubismu.