Symbolismus a abstrakce

Symbolistní předpoklady vzniku abstraktního malířství

Zajímavou, méně známou malbou Maxmiliána Pirnera je plátno "Pomocníci naivity a mistrovství" z roku 1894, které satirou útočí za jednoduchou mimesis, tedy nápodobu přírody, uměním, a vyzdvihuje naopak tvůrčího ducha fantazie v podobě múz a bájných kentaurů, symbolů i sfingy.

Uprostřed plátna se díváme jakoby okénkem fotoaparátu na dřevěnou loutku, sloužící akademickým malířům ke studiu anatomie, a na starodávný fotoaparát. Právě rozvoj fotografie v průběhu 19. století přispěl k tomu, že umělci byli nuceni hledat své inspirační zdroje jinde než v prosté nápodobě skutečnosti. Antický mýtus o Zeuxidovi, který oklamal verismem své malby i ptáky, a o Parhassiovi, který oklamal nakonec věrohodností realitě svou malbou i Zeuxida, pozbývá v době symbolismu své aktuálnosti. "Naivita" je v Pirnerově podání tedy zobrazena jako prosté zobrazování reality fotoaparátem, ačkoliv dnes víme, že tomu tak už také není. Umělci doby symbolismu naopak spatřují mistrovství v imaginaci, která se postupně začíná odpoutávat od viděné reality. Z tohoto východiska vyšel i slavný malíř František Kupka, který k obrazu Balada (Radosti života) napsal v dopise básníku J. S. Macharovi: "Chci dost rafinovaně jednoduchými prostředky vyjádřit pocity, které jsem míval, když jsem pěkně samoten seděl na břehu moře, a poněvadž mám spoustu studií k podobným věcem, tak jsem se do toho pustil - jsou to dvě ženské dost šeredné na koních, které tam přiklusaly na břeh mořský a zhlíží se v teplém odlesku zapadajícího slunce, kdežto celý břeh moře a mraky k tomu štymují notu nějakých neznámých radostí, v mracích k tomu jako kdyby tisíce skřítků tancovalo a poskakovalo nějak radostně." V citátu stále nacházíme odkaz k bájným bytostem, skřítkům, které podněcovali symbolistní fantazii. Později se však Kupka vydá hledat své inspirační zdroje zcela mimo svět viditelné reality, co nejdále od otisku fotografického filmu, který kritizoval ve své malbě i Pirner jako pomocníka "naivity". V rozhovoru s americkým malířem Warshawskym pro americké New York Times 19. 10. 1913 Kupka uvedl: "I believe I can find something between sight and hearing and I can produce a fugue in colours as Bach has done in music."

Jak vidíme, symbolistní předpoklady vzniku abstrakce u Maxmiliána Pirnera vedly umělce od "pomocníků naivity" až k zajímavým pokusům o bezpředmětnou malbu, inspirovanou hudbou.