Smetanova výtvarná Litomyšl letos opět nezklamala

Při letošní přehlídce výtvarného umění v Litomyšli excelovala výstava drobných raných děl Františka Kupky a retrospektiva Aleny Kučerové.

Díky Facebooku jsem se dozvěděl na poslední chvíli o výstavě F. Kupky Galerie Zdeněk Sklenář a vyjel jsem do Litomyšle. Zaujala mne grafika z poutače zachycující "Lesní žínku" (1901).Vidíme na ni nahou mladou ženu, která zakrývá ze studu své vnady a v ruce drží věnec. Před ní stojí v pravém dolním rohu kompozice koza, která se k nám jakoby obrací. Kupka byl vskutku nápaditý umělec. Tematizoval zde panenskost přírody i sexuální zkaženost (hrozivé postavy v šeru v zadním plánu). Naturismus, kterému se Kupka v tomto období věnoval, se odráží i v motivu tohoto listu. Avšak lesní žínka se nám zdá jakoby vystrašená a klademe si otázku, kde se v ní bere stud, který koza vedle ní vůbec neprožívá? Sexuální zkaženost Kupka spojoval s útiskem mocí peněz a kapitálu civilizací. Grafika tak zajímavě variuje motiv kloboučnice, která se dostala na konec vratké lávky, z níž jí jde "vysvobodit" pan Peníze.Kupka se však v grafice vymezuje i vůči učení o prvotním hříchu a z něj plynoucího pocitu viny. Jako příznivec anarchistických kruhů byl antiklerikalistou. Grafika je vysoce intelektuální, neboť balancuje na hraně křesťanských představ tabuizované sexuality a jejich dekonstrukce v Kupkově myšlení. Dokazuje Kupkův zájem o přírodní historii a transdisciplinární pronikání různých myšlenkových a filozofických světonázorů. Tím je dílo aktuální stále i v naší přítomnosti.