Michelangelo Pistoletto

Nová francouzská výstava Michelangela Pistoletta

Italský umělec Michelangelo Pistoletto se proslavil svými "zrcadlovými obrazy", italsky "Quadri specchianti", ve kterých figury namalované na zrcadlech konfrontuje s postavou diváka, pozorujících je a zároveň sebe na odrazu.

Během epidemie koronaviru se umělec začal zabývat novou formou interakce mezi divákem a pozorovatelem - návštěvníkem výstavy, když postavy, které bývaly oblečené, zcela svléknul.
Nová výstava slavného italského představitele hnutí "arte povera" je umístěna ve venkovském prostředí ve Flassans-sur-Issole v bývalé komandě maltézských rytířů Peyrassol, kde se nachází galerie současného umění a sochařský park. Postavy v rouše Evině na obrazech se navzájem dotýkají, objímají, interagují. Čistota zrcadel odráží panenskou krásu jejich nahých těl. Výstava se jmenuje "Svléknutí společnosti" a obsahuje v sobě i morální apel. Již v 19. století někteří umělci, například v okolí přírodního filosofa Karla Diefenbacha, volali po nudismu a světě, ve kterém by se společnost zbavila svých tabu a začala žít přirozenějším životem. Jedním ze členů Diefenbachovy komuny ve Vídni byl i český malíř František Kupka, který se nahý vystavoval paprskům slunce a cvičil na své zahradě v Puteaux u Paříže. Na jedné ze svých kreseb se dokonce vyobrazil, jak nahý medituje uprostřed Alp s výhledem na jezero. U Michelangela Pistoletta se jedná však spíše o společenský a sociální podtext než o vliv meditace. Tím, že chce Pistoletto svléknout celou společnost do naha, chce ji zbavit pokrytectví i morální přetvářky. Odbourat komplexy a vrátit se do zahrady Eden, vyvázat nás ze zajetí prvotního hříchu a navrátit nás do stavu nevinnosti. I proto na obrazech vidíme postavy různých věků, pohlaví, ale i ras. Pistolettovo umění má v sobě katarzní, očistný prvek, akty nejsou eroticky dráždivé, ale spíše z nich cítíme až religiózní naivitu. A když potom mezi těmito lidmi z ráje člověk zahlédne na obraze sebe samého, může si položit otázku, zda v současné společnosti není individualismus, manifestovaný i oblečením, na úkor kolektivních a ideálních zájmů společnosti.