Ikonografie Karlova mostu

Klíčem k porozumění sochy sv. Jana Křtitele od Josefa Maxe, která se nachází na Karlově mostě, je podle mého názoru církví odsouzená kniha "Život Ježíšův" francouzského filozofa Ernesta Renana z roku 1863, která představuje Ježíše jako laskavého člověka, ze kterého jeho následovníci udělali Boha. Socha z poloviny století sice vydání Renanova spisu předchází (1855), ale svým méně exaltovaným a více profánním charakterem odpovídá duchu 19. století.

Se zájmem si čtu novou knihu o ikonografii Karlova mostu z roku 2024, avšak mám připomínku k interpretaci sochy sv. Jana Křtitele. V knize se píše, že "předchůdce Páně je zobrazen jako kazatel s pravicí směřující k nebi". Dovolím si nesouhlasit. Prst sv. Jana Křtitele je zobrazen v úhlu, který ukazuje spíše mírně horizontálně než vertikálně k nebi.
Jsem přesvědčen, že sv. Jan Křtitel je zachycen v pozici, kdy ukazuje k imaginárnímu Kristu a volá:
illum oportet crescere me autem minui
("onť musí růsti já pak menšiti se")
S mojí interpretací by souhlasilo i gesto levé ruky, kterou si sv. Jan Křtitel pokorně klade na svou hruď. Sv. Jan Křtitel není tedy zobrazen v okamžiku kdy vyzývá davy k pokání, ale v situaci, kterou vyobrazil na svém slavném Isenheimském oltáři Mathias Grünewald, když svým prstem pravé ruky ukazuje na Krista a sám se levou rukou naopak ponižuje. Připojuji pro připomenutí detailní foto gesta z Grünewaldova oltáře.