Géniové Mucha a Kupka

Výstava Františka Kupky a Alfonse Muchy. Setkání dvou velikánů českého malířství ve výstavní síni EXPO 58 na pražské Letné

Ačkoliv se jejich tvůrčí cesta vyvíjela zcela odlišným způsobem, vystavovali v roce 1936 v Paříži na společné výstavě. František Kupka se proslavil jako zakladatel abstraktního umění. Alfons Mucha nám odkázal své monumentální dílo "Slovanská epopej", ve kterém oslavil mírumilovné soužití slovanských národů.

Výstava představuje všechny důležité vývojové fáze životního díla Františka Kupky. Bylo by ji možné vnímat téměř jako malou retrospektivu, která velmi poučně a poutavě ukazuje Kupkovu cestu k abstraktnímu umění. Raritou na výstavě jsou sochařské busty Františka Kupky a jeho manželky Eugenie. Busta Kupky, která tvoří jakýsi dodatek k výstavě obrazů Muchy, byla použita pro jeho pomník v rodném Opočně. Je pozoruhodné, že serigrafie "Abstraktní kompozice", která byla použita jako téma pro podstavec sochy, je na výstavě rovněž k vidění. Partnerství Kupky s mecenášem Jindřichem Waldesem připomíná obraz "Dáma s patentkou (slečna Koh-i-noor)". Jindřich Waldes byl podnikatel a sběratel umění židovského původu, který proslul výrobou šatních spínadel a stiskacích knoflíků. Jak dokládá věnování na kvaši a akvarelu "Mraky II", udržoval s Waldesovými Kupka opravdu přátelské a vřelé styky. Jejich společná výprava do Londýna byl Kupkův první let. Na výstavě je k nahlédnutí i soupis olejomaleb Františka Kupky, velká kniha, vydaná ve spolupráci Adolf Loos Apartment and Gallery, rakouské Galerie Belvedere a Národní galerie. Mezi nejkrásnější obrazy výstavy patří například olej na plátně "Zhroucení vertikál" (1935), "Sladkost žití" ze sbírky Galerie Zlatá husa nebo "Koncepce". Pozoruhodná jsou však i drobnější díla jako kvaš "Hudba" (1930), dokládající Kupkův zájem o muzikalitu. Fascinace moderní technikou v kvaši "Hudba" je vidět také u olejomalby "Úsměv O", která polidšťuje estetiku strojů. Kupka byl velmi sečtělý umělec, malíř-intelektuál, který byl obeznámen i s filozofií antického myslitele Platóna.

Jeho zájem o čisté geometrické tvary, vycházející z jeho nauky, nacházíme v "Trojúhelníkové kompozici". Obraz "Chvějící se č. 2" dokládá Kupkův zájem o pestrý svět neonových světel, které byly v době moderny velmi oblíbené. Obraz "Prisme" odkazuje na Kupkovy znalosti teorie barev, které analyzoval ve své teoretické knize "Tvoření v umění výtvarném". Není možné se v našem článku bohužel věnovat všem úžasným obrazům na výstavě, natolik je výstava tematicky obsáhlá a pohled na Kupkovu tvorbu v ní všestranný. Mucha, který patří vedle Kupky k největším géniům českého malířství, je na výstavě zastoupen celou řadou portrétních pláten. Jeho smysl pro dekor nalézáme v ukázkách plakátové tvorby, kterou se proslavil. V neposlední řadě je možné obdivovat na výstavě i Muchovy alegorické a historické malby a žánr aktu. Nacházíme tak vzácnou možnost srovnat malbu aktu u Muchy a Kupky.

Jako celek výstava působí jako téměř učebnicový vhled do tvorby obou nejznámějších českých malířů, je však i objevná a rozhodně stojí za návštěvu.