Aviatika v umění

Poznámky k výstavě o české aviatice v Západočeské galerii v Plzni

Výstava představuje zajímavý fenomén letectví v českých zemích. Ve své recenzi bych rád ideově zasadil výstavu do širšího kontextu, který jsem měl možnost načerpat během studijního pobytu u profesora Pierra na Sorboně v Paříži a na který ve výstavním prostoru nebylo místo. Fenomén letu fascinoval lidskou představivost odjakživa. V renesanci se o vytvoření helikoptéry či letadla pokoušel slavný génius Leonardo da Vinci. Na výstavě v Západočeské galerii v Plzni tematiku otevírá rozkošný obraz Josefa Čapka "Letadlo", který má na téma dětsky hravý náhled. Dvě malé figurky v krajině pozorují a obdivují pozoruhodnost na obloze. Jedna postavička k letadlu ukazuje i prstem. Chtěl bych zmínit, že je třeba se vžít do Čapkovy doby, uvědomit si raritnost letadla v jeho době a odmyslet si dnešní oblohu, která je zejména v evropském prostoru přeplněna leteckou dopravou. Jen tak můžeme Čapkův obraz plně docenit. Zajímavostí na začátku výstavy je grafika topografického vyzobrazení panoramatu z Paříže z 19. století, které zobrazuje město jakoby viděné z balónu z výšky. Můžeme si položit otázku, nakolik oblý horizont a perspektiva města viděná z balónu souvisí i s tvorbou a bohatým rozkvětem malovaných panoramat ve Francii 19. století (i u nás se dochovalo jedno z panoramatických vyzobrazení od Luďka Marolda na výstavišti v Praze). Připomenuto je dílo Jindřicha Štyrského. Na výstavě je i tematický okruh Ikarova pádu, který odkazuje na antickou mytologii. Tomuto oddílu vévodí krásná socha Jana Štursy. Tragickou kapitolu leteckých neštěstí připomíná pomník letcům od Zdeňka Pešánka, který motiv rozlomeného trupu letadla přetransformoval do "kubistické" sochařské kompozice. Obraz Františka Foltýna "Harlekýn" s motivem Eifellovy věže a letícího balónu připomene i slavný autoportrét Celníka Rousseaua "Já Portrét-Krajina", na kterém je v pozadí také stejný motiv. Důležitým exponátem výstavy je návrh reklamní grafiky na Národní aeromiting Baťa 20. V. 1934. Tomáš Baťa byl velkým příznivcem létání a v jeho památníku ve Zlíně je dodnes vystavena maketa letadla, v němž tragicky zahynul, když svého pilota pana Broučka přesvědčil, aby navzdory nepříznivým atmosférickým podmínkám vzlétl. Současnou polohu vizuální reprezentace létání na výstavě představuje malba stíhacího letounu Grippen. Je však škoda, že na výstavě chybí připomenutí velké osobnosti českého letectví, která stála u počátku aviatiky u nás Ing. Jana Kašpara. Alespoň kopie bysty, která je umístněna v prostorách letiště Václava Havla by mohla být na výstavě vystavena. Na výstavě samozřejmě nechybí díla Kamila Lhotáka. V druhé části výstavy lze obdivovat vědecko-fantastické ilustrace Zdeňka Buriana k románům Julese Vernea, krásná je malba "Tu se naskytlo jedno z nejkrásnějších divadel", která byla inspirována knihou Pět neděl v balóně. Balón je vyzobrazen nad oblaky, pod nimiž hřmí bouře, v úrovni mléčné dráhy a měsíce. Krásnými bibliofilskými exponáty výstavy jsou knihy s originálními ilustracemi Julese Verna, vyzobrazující společnost v balónu, letící hvěžnou nocí a obdivující svítící glóbus s výkřiky nadšení "Francie! Rusko! Evropa!". Na druhé ilustraci vidíme raketu na pozadí hvězdné oblohy, blížící se k měsíci. Právě tato imaginace inspirovala nejslavnější obraz počátku 20. století - "Amorfu, Dvojbarevnou fugu" česko-francouzského génia Františka Kupky. V New Yorku se nachází obraz "První krok", který obsahuje vyzobrazení luny zcela zřetelně, takže připomíná originální ilustrace Verna. Drobným zpestřením na výstavě je dílo pařížského malíře Oskara Dominqueze ze Španělska, který pěstoval vztahy s Čechy, zobrazující "Letadlo". Fascinujícím dílem na výstavě je litografie "Bezpříkladná dobrodružství Hanse Pfalla z cyklu k básním a prósám E. A. Poa, která obsahuje velmi krásné motivy komet, hvězd, hvězdných mlhovin a planet. Jedná se o dílo, které již nepatří do období obrovského boomu výstaveb hvězdáren v 19. století ve Francii, ale spíše bychom je zařadili do epochy pražské "Ďáblické hvězdárny". V samotném závěru výstavy je velký model družice Sputnik, která inspirovala dětskou fantasii ještě v 90. letech 20. století. Problém mezihvězdné dopravy, název knihy Vladmíra Mandla z roku 1932, je právě v současnosti v médiích opět velmi aktuální. Objevuje se v souvislostech s prvními soukromými turistickými lety do kosmu. I to by na výstavě bylo možné ještě připomenout, stejně jako fantasii ztvárněnou ve filmech Stanleyho Kubricka. V neposlední řadě je třeba zmínit velký, realistický model měsíce NASA, který byl vystaven v Plzni v rámci Signal Festivalu. Tato mimořádně krásná událost by si zasloužila ve výstavě alespoň připomenutí.

Otázka mimozemského života UFO by na výstavě mohla být také rozvedena. Zajímala již zmiňovaného malíře Františka Kupku. Francouzský vědecký spisovatel Camille Flammarion se ve svých popularizačních spisech na témata mimozemského života také zaměřuje. V dopise Macharovi Kupka rozvíjí úvahu o možné existenci vyšší bytosti, která by z evolucionistického hlediska překonala člověka : « Gaby právě zaobaluje hlavu kočce do starého jejího závoje kočka se může zbláznit, coufá ustavičně a nemůže si vysvětlit mlhu před jejíma očima. Tak si tak myslím jsou li nějaké bytosti - (vlastně kdyby byly) - intelligentnější než my a jež my nechápeme, které si z nás můžou dělat takovéhle podobné šašky. Mám také káču která mluví, - co si asi tak to zvíře musí myslet když vezmu klec a přenesu ji, - tyhle tlusté zobáky jsou nejčastěji dost inteligentní; často jsem kalkuloval také podobné když jsem ještě měl aquarium že jsem taky těm rybkám přenesl celý jejich svět. » V populární kultuře Kupka vyzobrazil mimozemšťana, francouzsky tzv. "extraterrestre" na pozadí planety Marsu v úvodní sociálně kritické ilustraci cyklu "Peníze" pro Assiette-Au-Beurre. Zde se však již dostáváme k tematice mimozemských bytostí, která s tématem aviatiky a astronautiky souvisí jen velmi volně.