Alfons Mucha

Alphonse Mucha a botanické motivy Fouquetova klenotnictví

V roce 1899 vytvořil Mucha sbírku klenotů pro Georgese Fouqueta. Tyto klenoty měly na Exposition universelle roku 1900 ohromný úspěch. O rok později Mucha dekoroval Fouquetův butik, který obsahuje mnoho květinových a biomorfních námětů, typických pro styl « art nouveau ». Výzdoba je soustředěna ke středu, kde se nachází stůl prodavače, ozdobený malými sloupky s rostlinnými motivy : jedná se o listy podvodní flóry, nejlépe rozeznat lze lekníny. Za stolem byl postaven nábytek s vitrážemi, který je obohacen o dvě sochy pávů. Tito ptáci byli na konci 19. století velmi oblíbení. Krása jejich per byla znovuobjevena také díky biologickým teoriím a změně v estetické percepci, ke které přispěl Charles Darwin. Na vitrážích vidíme vícero druhů květin, většina je spojována s akvatickým prostředím. Nalevo vidíme rákosí a lekníny. Mezi nimi létají vážky, vedle nich vidíme pávy. Nahoře sedí s péry složenými, zatímco uprostřed svoje péra rozložil. Vitráž je zezadu osvětlena, a dává vyniknout očím v perech, které září žlutou barvou. Centrální vitráž je také ozdobena jinými druhy květin, které připomínají kopretiny. Napravo vidíme vrbu a bodláky. Vitríny, které byly vytvořeny pro klenoty, jsou rozmístěny do čtyř rohů obchodu, a připomínají svými tvary koule radiolárií, které ilustroval ve svých slavných knihách Ernst Haeckel. Tyto vitríny jsou zarámovány motivem vlčích máků. Vidíme květinu v různých fázích rozvinutí : malé tobolky jsou oblopeny drobnými kruhy, které evokují semena. Jejich rozkvetlé květy jsou zdůrazněny dynamickými liniemi stonků a listoví. Podlaha obchodu byla rovněž vyzdobena Muchou : malé mozaiky s čtvercovými kaménky, umístěnými do vlnitých a dynamických linií, které evokuji neustálý pohyb a přeměnu přírody : jedná se o téma, které bylo od zavedení evolučních myšlenek do umění velmi oblíbené. Stěny a nábytek jsou nicméně zarámovány mnohobarevnými mozaikami komplikovaných motivů : zejména kruhy evokují radiolárie nebo buňky, pozorované v mikroskopu. Butik je v interiéru také dekorován třemi zrcadly. Napravo vidíme nahoře malbu, která zobrazuje mnoho krystalů. Svět drahokamů přírodovědce fascinoval celé 19. století a krystalografie byla velmi důležitým zdrojem inspirace pro modernistické umělce, například pro Kupku. Výběr motivů krystalů zde tudíž není spojen jen s faktem, že diamanty byly jedním z produktů, které Fouquet prodával: způsob, ve kterém je Mucha zobrazil, svědčí o tom, že se jedná o výraz sil, které jsou inherentní neviditelnému světu : jedná se o myšlenku, která je zakotvena v teoriích Ernsta Haeckela a u německých přírodovědců. Před zrcadlem je socha, zobrazující nahou dívku, která sedí na sloupu a češe si vlasy. Po stranách sloupu vidíme plazy, inspirované asijským uměním. Úplně dole se nachází organické elementy, které připomínají medúzy. Vodní živel je evokován malbami leknínů v dolní části. Sloup by tedy bylo možno interpretovat jako ilustraci evoluce od méně vyvinutých forem, zrozených v oceánu, až k dívce, jejíž gesto – ruce rámující hlavu – musí být čteno jako aluze na lidské vědomí. Z druhé strany je zrcadlo doplněno nábytkem. Dekorace ve formě křivky je obohacena o kruhy, jenž připomínají buňky nebo radiolárie, avšak mohlo by se jednat také o semena z máků, které jsou zobrazeny v rozích. Dole jsou biomorfní organizmy, které připomínají medúzy. Tento kus nábytku také připomíná Binetovu bránu, kterou navrhl pro Exposition universelle. V horní části nábytku rozeznáváme kytky s velmi detailním zpracováním pestíků a tyčinek, které později natolik fascinovaly Kupkovu imaginaci, že namaloval celou sérii obrazů s jejich motivy. Váza, postavená na nábytku, je dekorována hlavami orlů asiatických forem, kteří ve svých zobáčcích drží kovové kruhy, na nichž jsou zavěšeny malé pupeny. Zrcadlo je orámováno malbami s různými biomorfními motivy. Nahoře vidíme rozkvět mnoha lístků. Nalevo rozeznáváme oblíbený motiv umělců art nouveau : podmořský svět s reprezentací zlatých rybek, které plavou mezi korály. Napravo Mucha zobrazil bodláky a motýla, který sedí na květině. Třetí zrcadlo je také umístěno na biomorfním stole křivolakých a dynamických linií. Před zrcadlem je umístěna busta ženy, vlasy obklopují sokl. Nad zrcadlem se nachází malba, která zobrazuje detail květiny, značně stylizované, avšak rozeznatelné jako kopretiny. V prvním plánu, před kytkou, vidíme bujení malých červených kuliček, jedná se s největší pravděpodobností o zobrazení pylu. Pozoruhodná je dynamika kompozice, kdy malé červené kuličky létají v proudech větru. Řeklo by se, že květina v zadním plánu by mohla také být sluncem a malé červené kuličky zobrazují zrození bezčetného množství planet a neznámých galaxií. V tomto kontextu je třeba připomenout, že na konci století byla mimo mikrobiologie velice oblíbená také astronomie. Okraje pod stropem, které obsahují abstraktní motivy, připomínající tvary embrií, jsou také doplněny o hnědé biomorfní formy, obklopené žlutými konturami : odkazují možná k ilustracím slunečních skvrn. Abychom naši analýzu dekorací Fouquetova butiku dotáhli do úplného konce, nesmíme zapomenout na krásné lustry, které byly navrženy ve formách kopretin. Jejich zářivé středy odkazují k myšlence, že teplo a světlo je pro rozvoj života esenciální.